Ultimátní Prostor

neprůstřelná

řek' bys že mám dny pláčem zkrápěné

jsem dítě hvězd pod křídly chráněné

místo kávy snídám smích

vnímám sílu kroků svých

on se vzdálí, mně měsíc pak svítí dál, ať můžu spát

sama ztrácím vůli vstát

jak říkám

Palte, co to dá

Ráno oblékám svůj

neprůstřelný plášť

všechno odrážím

Palte, co to dá

Křičte, jak se dá

Stát budu tu dál

Neprůstřelná

vstávám-li s ním

mám svůj plášť

on mé sny zná a ví, jak mám si v nich číst

já jen chci víc a víc našich nádherných jízd

své plány smím už rozehrát

vždyť ten blázen mě má rád

pírka z křídel staví dívce ve výškách vysněný bílý chrám

tam se já šťastně poznávám

všem říkám


Palte, co to dá

Ráno oblékám svůj

neprůstřelný plášť

všechno odrážím

Palte, co to dá

Křičte, jak se dá

Stát budu tu dál

jsem neprůstřelná

už dávno mám

neprůstřelný plášť