Ultimátní Prostor

vzpomínka

posílám ti deník svůj

před spaním zas do mých

pohádek vpluj

pojď tiše číst

jak malá touží znát

sled slov která ukončí

na duši zlou práci dlát


to prázdno v uších mých

tacet slov laskavých

neříkej žes šel vážně napořád


připomínám mrakům že právěs tu byl

dohořívám chřadnu jak náletu cíl

stále sbírám sílu vzdát se pout chvil

kdy krví mou bývals

byl jsi vším


na sebeširších mořích

byls mi bójkou záchytnou

víš jak rád vždy chvátals

náruč poskytnout

za kolik dní

skončí mé týrání

bohu kdy už odpustím

zrádný tah, že jsi tam s ním


to prázdno v uších mých

tacet slov laskavých

neříkej žes šel vážně napořád


připomínám mrakům že právěs tu byl

dohořívám chřadnu jak náletu cíl

ještě sbírám sílu vzdát se pout chvil

kdy krví mou bývals

byl jsi vším


zbývá jen vážit šrám co dál zůstává

v tvých rázných šlépějích

mám kráčet já zlámaná


připomínám mrakům že právěs' tu byl

dohořívám chřadnu jak náletu cíl

ještě sbírám sílu vzdát se pout chvil

kdy krví mou bývals

byl jsi vším

vším...